Navštívili jsme naši partnerskou školu ve Vídni

28.11.2013 11:53

Na začátku letošního školního roku navázala naše škola družbu s Českou školou bez hranic ve třetím vídeňském okrsku. Tato škola funguje jako doplněk klasického vzdělávání a navštěvují ji žáci, kteří mají české kořeny a chtějí se nejen naučit správně česky, ale také znát historii a vlastivědu své původní vlasti. Při návštěvě ředitelky této školy u nás jsme dostali pozvání navštívit Vídeň v předvánoční době. Takové lákavé pozvání se neodmítá a tak jsme plni očekávání naplánovali návštěvu Vídně poslední listopadový týden.

Do hlavního města Rakouska se vydala sedmičlenná skupina žáků ze 7. – 9.třídy, kteří se učí němčinu společně s paní učitelkou Danuší Knápkovou a ředitelem školy Zbyňkem Háderem. Díky sponzorskému daru českého spolku Vlastenecká omladina z Vídně a Divadelního souboru z Boleradic mohli naši žáci cestovat k našim jižním sousedům zcela zdarma. Za to oběma institucím patří náš velký dík.

Cesta do Vídně proběhla velmi rychle a město samotné nás přivítalo prvními sněhovými vločkami tohoto roku. Ředitelka této školy paní Ivana Brožová nám nejdříve ukázala školu, která má dvě části. První je podobná naší mateřské škole a druhá je určena pro větší děti, které sem dochází až odpoledne. Vysvětlila nám, že jejich děti mají jinak organizovanou výuku než u nás. Ve škole jsou od osmi hodin často až do páté nebo šesté hodiny odpoledne. Běžně mají i čtyři odpolední vyučovací hodiny a po nich jdou sem, udělají si úkoly a pak pokračují ve výuce češtiny. Teprve potom se mohou vydat zpátky domů, někdy i několik desítek kilometrů od školy.

Po tomto úvodu jsme vyrazili do města. Metrem jsme jeli do samého středu Vídně k Svatoštěpánskému chrámu. Ten jsme si prohlédli zvenku i uvnitř a výtahem jsme vyjeli nahoru na věž. Přestože byla strašná zima, pohled na Vídeň z výšky několika desítek metrů byl nádherný. Před chrámem bylo už několik vánočních stánků a Michal s Lukášem se stihli posilnit v nedalekém McDonaldu. Poté jsme se vydali na cestu k císařskému paláci Hoffburg. Škoda, že právě v tuto chvíli nejvíce sněžilo, ale i tak procházka vánočně vyzdobenými ulicemi byla moc pěkná. Před palácem byla řada kočárů s koňským spřežením, což bylo něco pro Báru, která se s nimi nechala vyfotit. Prošli jsme si Hofburg a pokračovali k soše Marie Terezie. Potom dál kolem Parlamentu se sousoším čtyř řek a Burgtheatru jsme došli až k cíli naší cesty: pověstným vánočním trhům před vídeňskou radnicí. Měli jsme štěstí, že zde nebylo moc lidí a tak jsme si mohli v klidu prohlédnout všechny stánky a vystavené zboží. Někteří ochutnali vánoční punč (samozřejmě bez alkoholu), jiní dali přednost obrovskému hot-dogu. Lenka s Marcelou obdivovaly obří koblihy a trubičky, ale koupit si je ke svačině se neodvážily. Po téměř tříhodinovém putování byl nejvyšší čas se vydat znovu na metro a zpátky do školy.

Co by to byla za návštěva Vídně, kdybychom neochutnali vídeňský řízek. Přesně to si určitě řekli naši hostitelé, kteří nám ho nachystali na oběd. V tuto chvíli už do školy přicházeli první žáci. Nastalo vzájemné představování, samozřejmě v němčině. Pak jsme vytvořili tři skupinky a řešili několik drobných úloh, které si pro nás připravila paní ředitelka Brožová. Ke komunikaci se používala jak čeština, tak němčina. Nakonec došlo i na volnou konverzaci a výměnu kontaktů mezi dětmi (to šlo nejlépe Tereze a Katce). Také jsme se domluvili, že někdy na jaře zase přijedou žáci z Vídně k nám. Ukážeme jim Pálavu, jezera a taky naši Věstonickou Venuši. Ostatně malou sošku jsme jim přivezli jako dárek už teď aby se k nám těšili. My se už taky těšíme na další návštěvu v naší partnerské škole ve Vídni. Možná, že to bude ještě v tomto školním roce.

A jak se líbil výlet do  Vídně našim žákům? Za všechny to shrnula Marcela a Lenka:

„Líbilo se mi jak jsme procházeli Vídní a prohlíželi si ty památky. Vánoční trhy byly také pěkné a punč byl úžasný. Ve škole to měli zajímavé, jiné než my. Líbilo se mi také jak vyprávěli, jak to u nich chodí. Nelíbila se mi jedině tak zima,“ řekla nám Marcela Jamborová.

„Mě se ve Vídni líbilo ve výtahu dolů z věže,“ dodala Lenka Chovancová při vzpomínce, jak nás obsluha výtahu narvala dvanáct do malého výtahu a my se mačkali jak sardinky. „Pěkný byl rozhled z věže, ale strašná zima. Trhy byly super, hlavně mega Hot-dog, Parlament taky. Ve škole to bylo taky super, až na ty jejich dlouhé vyučovací hodiny.“

Podívejte se na FOTKY  Z  VÍDNĚ.

 

 

—————

Zpět