Sraz spolužáků po 50 letech

09.10.2015 15:05

 Dne 19. září 2015 uspořádali své setkání absolventi, kteří opustili základní školu v Dolních Věstonicích v červnu roku 1965.

V této době byl jejím ředitelem školy pan Oldřich Klanica a třídní učitelé vycházejících deváťáků byli zpočátku až do pololetí dva, slečna Marta Kocmanová (později provdaná Bažantová) a pan Václav Richter, který se pak od pololetí stal společným třídním obou sloučených tříd. Celkový počet absolventů, kteří školu v červnu roku 1965 opouštěli v deváté třídě, byl 39 a pocházeli z pěti obcí: Dolní a Horní Věstonice, Strachotín, Pavlov a Milovice.

Po padesáti letech nebylo zrovna snadným úkolem sehnat všechny jejich adresy. Bohužel, devět z nich už v současné době není mezi námi, a o dvou dalších se nepodařilo získat informace. žádné.

Do seznamu pak byli přidáni i někteří, jež ukončili školu ve stejném roce, ale ve třídě nižší než deváté, takže nakonec bylo rozesláno celkem 39 pozvánek .

O průběhu této úspěšné akce bych se s vámi ráda podělila:

19. září odpoledne se za krásného slunečného počasí před budovou základní školy v Dolních Věstonicích postupně sešlo šestnáct bývalých spolužáků, z nichž mnozí se těžko po letech poznávali, ale po chvilce ostychu se rozhovory naplno rozběhly. A bylo na co vzpomínat. Obzvlášť když mezi své bývalé svěřence zavítala i oblíbená a milá, nestárnoucí paní učitelka Ludmila Hájková. Bohužel měla pro nás vyhraženou pouze chvilku a z rodinných důvodů nás brzo po uvítání opustila. Z dalších dosud žijících bývalých vyučujících  byla pozvána ještě paní učitelka Marta Bažantová, která se ale ze zdravotních důvodů omluvila.

Setkání pak pokračovalo prohlídkou budovy školy. Skvělou průvodkyní všem účastníkům byla paní učitelka Irena Kopecká. Ukázala nám všechny třídy a speciální výklad věnovala dvěma nově vybudovaným moderním učebnám: regionální historie a jazyků. Naše dohady, ve které místnosti že jsme se to vlastně učili, nebraly konce. Na jedné skutečnosti se ale všichni shodli – jako největší           a nejzlobivější třída jsme poslední rok skončili v prostorách hned vedle ředitelny.

Nutno dodat, že celá budova se za těch padesát let proměnila takřka od základů. Za toto zvelebení patří panu řediteli, kolektivu učitelů a pracovníků školy náš velký obdiv a poděkování.

Po prohlídce školní budovy už naše cesta směřovala k občerstvení v restauraci Ballon v Horních Věstonicích, kde výměna vzpomínek, zážitků a zkušeností pokračovala až do noci.

Škoda jen, že se nás nesešlo více. Vždyť kolik takových příležitostí ještě přijde?

 

Zapsala Alena Votavová, absolventka tehdejší ZDŠ Dolní Věstonice v roce 1965.

 

—————

Zpět