Prvňáčci

Prvňáčci už chodí tři týdny do školy. Z těch udivených a nejistých dětí se začínají pomalu stávat školáci. Umí si připravit věci na vyučování, hlásí se, rozdávají pomůcky, kreslí na tabuli, píší do sešitu, počítají do pěti a umí první písmeno. Pan ředitel jim slíbil při zápisu novou třídu a slib splnil. Osmnáct dětí se učí v místnosti s novými okny, s novým nábytkem, s novou podlahou i kobercem.

Poslechněte si, co odpovídaly na otázky:

CHCE SE TI RÁNO VSTÁVAT? Ne. (Věrka) Ano. (Anežka) Jo, akorát mě nebaví zdržování na semaforu. (Samuel) Když mě mamka budí, tak moc ne, ale jinak se těším. (Lucie) Mně jo. (Vítek) Mně ne. (David)  Jo, chce. (Pavel)

MÍVÁŠ VE ŠKOLE STRACH? Já z ničeho. (Anička) Ne, nemívám. (Damián)

CHUTNÁ TI VE ŠKOLNÍ JÍDELNĚ? Jóóó! (Věrka+Lucie+Anička) Nejvíc řízky. (Damián+Pavel+Honza K.) Nejvíce koprová polévka. (Adélka)

CO SE TI NEJVÍCE LÍBÍ VE ŠKOLE? Angličtina. (Matyáš Š.) Český jazyk, matematika, angličtina. (Samuel) Že mám hodně kamarádů. (Honzík G.) Mě baví nejvíc to učení. (Anička) Nejvíc fotbal. (Christian) Když hrajeme vybíjenou v družině. (Anežka) Ve škole se mi nejvíce líbí družina. (David) Asi učení. (Tomáš)

JAK SE TI PÍŠÍ DOMÁCÍ ÚKOLY? Nesnáším domácí úkoly. (Matyáš Š.) Dobře. (Patrik) Moc se mi nechce, ale mamka mě k tomu přinutí. (Věrka) Dobře, úkoly píšu s mamkou nebo sám. (Tomáš) Výborně. (Honzík K.)

S těmito postřehy vás potěšila tř.p.učitelka ZH